Mlčenlivá berní správa aneb pravomoc bez odpovědnosti

PODNIKÁNÍ V ČESKU

V Británii stát umí podnikatelům vysvětlit, co je karuselový podvod s DPH a jak se ho vyvarovat. Proč to nejde v Česku? zamýšlí se v komentáři Právnička roku 2018 v kategorii finanční právo a členka Legislativní rady vlády Petra Nováková.

V daních je to evergreen současnosti: boj s podvody. Když jsme se jako advokáti touto problematikou začali před více než pěti lety hlouběji zabývat, chyběla tu literatura, judikatura, odborné názory. Hledali jsme tedy jinde a na webu britské obdoby českého ministerstva financí jsme našli rozsáhlou stránku věnovanou karuselovým podvodům s DPH – co to znamená, jak vypadají, jak se jich vyvarovat. Máme něco takového u nás v roce 2019? Nikoli, máme pouze proklamaci Generálního finančního ředitelství, že nic podobného udělat nemůže, protože podvádět se dá mnoha způsoby a nelze tedy vydávat nějakou závaznou instrukci.

Úřední trio: přikazovat, kontrolovat, neradit

Nikdo po ministerstvu financí nebo finanční správě nechce písmo svaté, ale jednou jsou to orgány státní moci, které disponují státním donucením. A s tím souvisí i odpovědnost. Do jisté míry mohou přikazovat, ale musí zároveň zodpovídat za to, jaká pravidla stanovují, a musí je umět jasně vyložit.

Podnikatel si také musí vybrat cestu, a když nezvolí správně, nese za to odpovědnost. Tu ovšem stát vynucuje velmi tvrdě. Postih je více něž 35 procent navíc k doměřené dani. Nebo třeba až půl milionu korun za účtenku zaslanou do EET se zpožděním. Přitom podnikatel je v situaci, že přijde nová daňová úprava, a on ji musí vyložit hned. Zatímco správce daně dorazí na kontrolu za dva roky a má tedy dva roky poznatků k dobru.

Daňové právo je samozřejmě reakční – státní správa musí sledovat, co firmy vymýšlí, a přizpůsobovat tomu legislativu. Navíc podnikatelské prostředí je stále složitější, takže se komplikují i daně. Ale stát by měl podnikatelům umět pomoci - zajistit průvodce, radu. Třeba ve formě kontaktního centra, kam by bylo možné zavolat a kde by kvalifikovaní úřednicí vysvětlili, jak se s novými předpisy vypořádat.

Podnikatel na zmenšujícím se hřišti

Stát by měl být občanům více nápomocen, aktivněji a hlavně závazně vykládat stanovená pravidla ještě z jednoho důvodu. Ministerstvo financí pod hávem boje proti podvodům a kriminalitě zanáší do zákonů stále nové nástroje k jejich potírání. Jsou pozitivní případy, jako je kontrolní hlášení k DPH, které správci daně umožňuje rozklíčovat řetězové podvody. Přispělo tak mimo jiné i k rapidnímu snížení počtu zajišťovacích příkazů, jimiž berní úředníci obstavovali firmám majetek při pouhém podezření z daňového prohřešku, a nejeden podnik tak sprovodili ze světa.

Ale jsou i méně pozitivní případy. A především chybí jakékoli zpětné hodnocení, co ten který nástroj přinesl. Když nefunguje, přidá se další. Výsledkem je, že si státní správa stále víc ukrajuje z podnikatelova prostoru, z jeho svobody. To samo o sobě vnímám velmi negativně, ale když už se to děje, měl by stát ke svým narůstajícím pravomocem přijmout i adekvátní odpovědnost za výklad nastavených pravidel. Protože pravomoc a odpovědnost mají být vždy nerozlučně spjaty.

Autorka je zakládající partnerkou kanceláře Nováková + Partners, Právničkou roku 2018 v kategorii finanční právo a také členkou Legislativní rady vlády ČR.