Daně jako počasí – nikdy nevíte, jaké budou zítra

PODNIKÁNÍ V ČESKU

Zabývá se daňovým právem, ale podniká jako kdokoli jiný. A sama přiznává, že je pro ni složité se v neustálých změnách daní orientovat. „Nestabilita je největší problém českého daňového systému,“ říká Právnička roku 2018 v kategorii finanční právo a členka Legislativní rady vlády Petra Nováková.

Česko chce podobně jako třeba Francie nebo Rakousko zavést digitální daň. Terčem nového odvodu jsou internetové giganty jako Google či Facebook. Podle návrhu, který teď putuje připomínkovým řízením, má být ovšem příslušný zákon účinný měsíc následující po jeho schválení. Klidně se tedy může stát, že nabude účinnosti den poté, co vyjde ve Sbírce zákonů. Ačkoli nepostihuje široké spektrum společností, je jasné, že i zkušení technologičtí hráči se na něj musí připravit. Už jen proto, že daň by se měla hradit zálohově, takže pokud zákon začne platit například v květnu, budou ji odvádět už od června. Místo aby jim dal potřebný čas, stát evidentně předpokládá, že dotčené firmy vše sledují a automaticky přizpůsobují své systémy tomu, jak probíhá legislativní proces. Jako právničce mi tento přístup přijde postavený na hlavu.

Marný vládní slib

Zmíněný příklad je specifický, ale výmluvně ilustruje největší problém českého daňového systému. A to je nestabilita. Zabývám se daňovým právem, ale podnikám jako kdokoli jiný. I pro mne je složité se v neustálých změnách orientovat. Často si říkám, jak se v tom může vyznat někdo, kdo tuto odbornost nemá.

Například zákon o dani z příjmu se mění minimálně dvakrát i vícekrát ročně a jedna novela vždy upraví spoustu dílčích ustanovení. Podnikatelům mnohdy zbývá jediné – najmout si někoho, kdo změny sleduje za ně. Ale to je z principu špatně. K základním náležitostem podnikání, jako jsou daně, by stát měl přistupovat tak, že podnikatel zvládne jejich základní aplikaci, aniž by na ně byl expert.

Je jasné, že na veřejné statky a služby poskytované obyvatelstvu se musí vybrat peníze. Lidé přitom chtějí platit co nejméně, takže se snaží daním vyhnout, na což musí státní správa reagovat. Prostředí se neustále mění, tedy ani daňový systém nemůže být rigidní a fungovat beze změny třeba 20 let. Ale dost dobře to nejde ani tak, že se daně mění pořád, často v průběhu jednoho zdaňovacího období.

Podnikatelům by výrazně pomohlo jednoduché pravidlo – daňové změny k jednomu datu jedenkrát do roka. Současná vláda se k v programovém prohlášení k něčemu velmi podobnému zavázala. Ale bohužel to nedodržuje.

Marketingová návnada a za ní past

Firmám komplikuje život i způsob, jakým autoři legislativy ke změnám přistupují. V Poslanecké sněmovně je nyní velká novela daňového řádu nazvaná Moje daně, která má elektronizovat daňovou agendu a proměnit ji v obdobu internetového bankovnictví. To je ta populární, marketingová část A. Ale v novele se ukrývá i řada dalších, o poznání méně pozitivních změn.

Například lhůta, do kdy má finanční správa vyplácet nadměrné odpočty daně z přidané hodnoty, se prodlouží ze 30 na 45 dnů. Podnikatelé tak budou muset čekat na vrácení často milionových částek o 15 dní déle. Naopak sami si budou muset s platbami pospíšit. Nyní se přiznání k DPH podává k 25. dni v měsíci, ale na úhradu daně je lhůta dalších pět dní. To se má změnit a peníze nově budou muset být již k 25. dni měsíce připsány na účet správce daně. Odeslat je tedy bude třeba ještě o pár dní dříve.

Zcela se pak změní kontrolní postupy, například způsob otevírání a uzavírání daňové kontroly. V současnosti musí berní úřad zavolat a domluvit si termín. Nově podnikateli pouze přistane do datové schránky zpráva: zahájili jsme vám daňovou kontrolu. O této části B se ale nemluví. Takový přístup, nikoli ojedinělý, rovněž nepřispívá ke stabilitě daňového systému.

Navíc ani znalost platných paragrafů a jejich aplikace neznamená jistotu. Opět příklad z praxe: výdaje na výzkum a vývoj si dnes firmy mohou zjednodušeně řečeno odečíst od základu daně dvakrát a snížit si tak daňovou povinnost. A s tím samozřejmě kalkulují ve svých finančních plánech. Takže asi není v pořádku, když za dva či tři roky přijde daňová kontrola a řekne: to bylo špatně, ty investice musíte dodanit (pakliže se skutečně nejedná o „podvodníky“). Což se v řadě případů stalo a děje. Ale to už se dostáváme k tomu, že když finanční úřad doměří daň, tak je její splatnost 15 dní od právní moci výměru. Doměrky ovšem bývají i v milionech korun, zvlášť v případě DPH, a ty málokterý podnikatel jen tak vytáhne z kapsy.

Autorka je zakládající partnerkou kanceláře Nováková + Partners, Právničkou roku 2018 v kategorii finanční právo a také členkou Legislativní rady vlády ČR.

Další díly seriálu Podnikání v Česku najdete ZDE.