Náš letní seriál již několikrát poukázal na zvýšenou byrokratickou zátěž českých podnikatelů. Podle analýz Hospodářské komory ukládá podnikatelům 12 vybraných institucí téměř 1 500 povinností. Každoročně navíc množství kontrol a případných sankcí přibývá.
Nejčastěji kontroly podnikatelů v Česku provádí Finanční správa České republiky, živnostenské úřady, Česká obchodní inspekce, Česká správa sociálního zabezpečení a Státní inspekce práce. A i když se všechny instituce snaží o co nejefektivnější fungování a působí obdobně, typickým strašákem je zejména finanční správa.
Takzvaní „cifršpiioni“ provedou ročně desetitisíce kontrol, v rámci kterých doměří mnohamiliardové daně. Během své činnosti postupují podle daňovém řádu a kontrolují jak jednotlivé daňové povinnosti, tak třeba i povinnosti dané zákonem o účetnictví.
Úředníci nemusí podnikateli kontrolu dopředu oznámit, zejména pokud mají pocit, že by se snažil se jim vyhnout. Cílem kontrolorů je pak odhalit všechny nepřesnosti, a tak mají široká oprávnění. Mohou si například nechat zpracovat znalecké posudky anebo vyslýchat svědky. Jak uvádí praktický manuál Hospodářské komory ČR „Kontroly pod kontrolou“, úředníci se nejčastěji zajímají o oprávněnost odpisů, opravné položky, správnost účtování nákladů a výnosů anebo vytváření hmotných rezerv.
„Úřad si své kontroly pečlivě plánuje a ten, kdo má své účetnictví v pořádku, se namátkové návštěvy obávat nemusí,“ říká majitel technologické společnosti NEWPS.CZ Aleš Kučera. Připomíná, že daňová kontrola musí být zahájena do tří let od konce zdaňovacího období a úřad kontrolu nemůže následně libovolně opakovat. Kromě zmocněnce se může podnikatel během kontroly opřít také o pomoc odborného konzultanta, třeba účetního.
Obecně platí, že každý podnikatel musí být schopen dokázat finančnímu úřadu vše, co má uvedeno v daňovém přiznání a v účetnictví. Rozsah kontroly a s ním spojená důkazní povinnost, je sice vymezen v oznámení o zahájení kontroly, ale může se jak rozšířit, tak zúžit. A to jak časově - například z jednoho kalendářního roku na delší období - tak věcně - z kontroly DPH i na daň z příjmu. Stejně tak je nejistá délka kontroly. Finanční úřad pro ni nemá žádnou lhůtu.
Ti, kteří opakovaně neplní své zákonné povinností, pravidelně vykazují daňovou ztrátu anebo mají silné výkyvy hospodářského výsledku, se na kontrolu nejspíše připravit musí. „Častým tématem finančních kontrol je také daň z přidané hodnoty. Zde se kontroloři zaměřují spíše na firmy, které opakovaně vykazují vysoké nadměrné odpočty anebo mají minimální rozdíl mezi základem daně na vstupu a výstupu,“ dodává Kučera.
Každý podnikatel má z pohledu finančního úřadu během kontroly povinnost vzájemné součinnosti. Spolupráce s finančním úřadem se podnikateli vyplatí. V opačném případě mu totiž může úřad vyměřit daň neodpovídající jeho reálné situaci. „Přesto je vhodná jistá zdrženlivost. Přílišná informační vstřícnost se někdy může obrátit proti podnikateli samotnému,“ dodává Aleš Kučera.
Už během kontroly může podnikatel nahlížet do svého spisu. Tím se dá jednoduše zjistit, zda kontrolor postupuje, jak má. O zahájení, průběhu a ukončení kontroly pak musí správce daně sepsat kontrolní správu. V ní je uveden takzvaný výsledek kontrolního zjištění. Proti takovému rozhodnutí je možné se odvolat do 30 dnů od jeho doručení.
Webů, kde podnikatelé sdílí své zkušenosti s kontrolami a radí ostatním, jak se na ně připravit, stále přibývá. Obecný přehled ke kontrolám nabízí také Finanční správa na svém webu. Stále ale není mnoho míst, kde by mohli podnikatelé s jistotou ověřit, zda některé z daňových či účetních povinností nezapomněli. Právě proto vznikl Právní elektronický systém (PES), který vyvinula Hospodářská komora České republiky spolu se společností NEWPS.CZ. V rámci něj se mohou uživatelé dostat k povinnostem vyplývajícím z devatenácti předpisů. O svých povinnostech je tak podnikatel informován včas.
Máte další dotazy k našemu projeku? Neváhejte nás kontaktovat!