Letní seriál NEWPS.CZ již několikrát poukázal na byrokratickou zátěž, se kterou se musí potýkat čeští podnikatelé. Nejde jen o komplikované daňové povinnosti. Společnosti musí například řádně označit své sídlo i provozovnu, rozkrýt úřadům skutečné vlastníky a pravidelně zveřejňovat účetní závěrky. Za chyby se přitom platí vysoké pokuty.
Jak ukázal nedávný průzkum Hospodářské komory České republiky, na devatenáct základních „podnikatelských zákonů“ u nás připadá téměř 1200 povinností, které musí společnosti a jejich zástupci dodržovat. „Už ve chvíli, kdy si živnostník vyzvedne živnostenský list, má vůči státu přes 780 povinností,“ říká majitel technologické společnosti NEWPS.CZ Aleš Kučera. Kromě nejznámějších povinností jako je placení daní a odvodů, se mnohdy musí podnikatelé popasovat i s méně známými pravidly.
Poctivý podnikatel se v Česku neschová. Již při zakládání společnosti musí počítat s tím, že po něm bude chtít rejstříkový soud doložit nejenom sídlo, ale také oprávnění k jeho užívání. Typicky jde o souhlas majitele nemovitosti s umístěním sídla společnosti v jeho objektu, případně „jen“ výpis z katastru nemovitostí. Bez takového dokumentu společnosti ani nevznikne. Jenže tím povinnosti podnikatele nekončí. „Podnikatel je ze zákona povinen objekt, ve kterém má sídlo, také viditelně označit. A to názvem firmy a identifikačním číslem. Kromě toho musí na žádost živnostenského úřadu znovu prokázat právní důvod pro užívání prostor,“ přibližuje Martin Řehořek, jednatel stejné společnosti.
V sídle společnosti má podnikatel také od první chvíle povinnost přebírat písemnosti. „Buď prostřednictvím odpovědného pracovníka anebo třeba recepce. Vzhledem k významné povaze některých dokumentů proto nedoporučujeme nechat to na pouhé schránky na chodbě,“ říká Aleš Kučera.
Vhodnou alternativou, kterou využívá stále více státních institucí, je datová schránka. Ta se právnickým osobám zřizuje automaticky, a tak se nemusí obávat, že se jejich písemnost během doručování ztratí. „I tak je nezbytné zkontrolovat datovou schránku ideálně každých deset dnů, přijetím zprávy totiž nastane fikce jejího doručení,“ dodává Martin Řehořek,
Jednou označené sídlo ale nemusí společnosti po několika letech působení vyhovovat. Řada firem se pravidelně stěhuje do nových a modernějších kancelářských budov. Podnikatelé by proto neměli v takovém případě zapomenou své sídlo změnit, a to nejen u rejstříkového soudu a na finančním úřadu, ale také na správě sociálního zabezpečení a ve zdravotních pojišťovnách.
Alternativou ke změně sídla je zřízení provozovny, tedy prostoru, ve kterém je podnikatelská činnost provozována. K ní potřebuje podnikatel, stejně jako k sídlu, doklad o oprávněném užívání. Provozovna musí být také trvale a viditelně označena jak názvem, tak identifikačním číslem. „Pokud je provozovna určená pro prodej zboží anebo poskytování služeb spotřebitelům, zákon požaduje také uvedení osoby odpovědné za činnost provozovny a prodejní či provozní dobou,“ upřesňuje Aleš Kučera s tím, že podnikatelé by neměli zapomínat ani na to, že za provozovnu se podle zákona považuje také automat, stánek či pojízdná prodejna.
Další oblastí, na kterou podnikatelé často zapomínají, jsou povinnosti vůči rejstříkům. To se jim může mnohdy vymstít. V posledních letech stát totiž klade stále větší důraz na eliminaci praní špinavých peněz a postihuje firmy napojené na organizovaný zločin. To s sebou nese papírování pro všechny podnikatele.
Nejznámější z povinností je nutnost zveřejnit účetní závěrku, případně výroční zprávu. I když tato povinnost v Česku existuje už od 90. let, firmy ji často ignorují a Sbírka listin obchodního rejstříku tak zeje prázdnotou. Jak zjistily Hospodářské noviny, namátková kontrola, kterou v roce 2013 provedl Nejvyšší kontrolní úřad ukázala, že výroční zprávy v některých letech nezveřejnilo až 81 procent společností. Pokuta za nedodržení této povinnosti se může vyšplhat až na 100 tisíc korun a některé evropské země se snaží o její plošné zvýšení. Třeba ve Španělsku mohou největší holdingy za chyby v rejstříku zaplatit až osm milionů korun.
Další opomíjenou „rejstříkovou“ povinností je zápis firem do registru skutečných vlastníků. Ten funguje od loňského ledna a je neveřejný. I když do něj měly společnosti se začátkem letošního roku zapsat osoby, které mají na jejich chod fakticky nebo právně rozhodující vliv, většina firem tuto povinnost ignoruje. Ke konci července se do evidence podle deníku E15 zapsalo jen 124 tisíc z více než 522 tisíc firem. Zatím jim za opomenutí nehrozí žádné pokuty. Resort spravedlnosti ale chystá změnu a pravidla zpřísní. I proto je vhodné tuto povinnost ideálně do konce roku splnit.
Přesto, že zátěž podnikatelů každoročně roste, stále není mnoho míst, kde by mohly firmy s jistotou své povinnosti, včetně těch rejstříkových, ověřit. Právě proto vznikl Právní elektronický systém (PES), který vyvinula Hospodářská komora České republiky spolu se společností NEWPS.CZ. V rámci něj se mohou uživatelé dostat k povinnostem vyplývajícím z devatenácti předpisů. O svých povinnostech je tak podnikatel informován včas.
Všechny díly seriálu najdete ZDE.
Další informace k projektu PES: www.pespropodnikatele.cz, Facebook/Právníelektronickýsystém
Zdroj: NEWPS.CZ, Hospodářská komora ČR, Hospodářské noviny, Deník E15
Chcete vědět o projektu víc? Kontaktujte nás!